K Hyde Parku z tohoto týdne

08.11.2013 17:38

Česká televize vysílala v tomto týdnu pořad Hyde Park, kde byla mj. několikrát diskutována otázka tzv. církevních restitucí. Hostem středečního dílu pořadu (6. listopadu 2013) byla Kateřina Konečná (KSČM), den poté (7. listopadu 2013) to potom byl Zdeněk Škromach (ČSSD). Uveřejňujeme zde doslovný přepis prohlášení obou zmíněných hostů, která v pořadech na výše uvedené a s tím související témata zazněla. Srov. se skutečnostmi zde a zde.

Hyde Park, ČT 24, 6. 11. 2013, 20.00, host: K. Konečná, moderátor: D. Takáč

(...)

K. Konečná: My určitě zůstáváme a doufám, že nebudeme jediní, na tom, co jsme tvrdili a slibovali voličům a ve volebním programu, tzn. církevní restituce. My chceme moratorium na jeden rok na církevní restituce, na to, aby se zastavilo vydávání, aby se to přehodnotilo, aby nějakým způsobem jsme nastavili normální procesy v České republice v tomto, protože jak chaoticky to vznikalo, za jakých podmínek, si myslím, že nepatřilo do této společnosti. Takže určitě církevní restituce…

D. Takáč: Čímž jste řekla, že tuto vládu tedy nepodpoříte, protože lidovci říkají, že přes církevní restituce pro ně vlak nejede.

K. K.: Víte co, řeči se vedou, voda teče. Ono to zase všechno může být jinak za pár týdnů, jak se hoši dohodnou, ale pro nás jsou církevní restituce určitě nepřekonatelným bodem.

D. T.: Čili jestli nebude minimálně to roční moratorium, tak nemůže případná tato vláda počítat s vaší podporou.

K. K.: Pane redaktore, já si myslím, že není fér teď říct „jestli“ a „může“ „nemůže“. O tom budou jednání. Ale jestli se mě osobně ptáte, KSČM se  vždycky o církevních restitucích vyjadřovala tak, že jsou pro ni podstatné a nechce voliče zklamat v tomto bodu, tak pro mě jsou podstatné a je to jedna z věcí, kterou bych ráda v nějakém vládním prohlášením viděla, že ji budeme dále řešit. To, v jaké podobě to tam bude nakonec napsáno, to je samozřejmě na pánech z té potencionální koalice a já dneska nedovedu říct ani tak ani tak, až budeme mít konkrétní vládní prohlášení před sebou, tak se jím určitě budeme velmi podrobně a celé naše odborné zázemí zabývat.

(…) 

D. T.: Na webu. Paní Konečná, proč máte v názvu ideologii, která má na svých rukou krev více než sta milionů lidí. Prosím odpovězte bez vytáček. Děkuji, Politolog.

K. K.: Já děkuji politologovi za otázku a protože se nazývá politologem, tak mě udivuje, protože já si myslím, že nikdy žádná ideologie nikdy nikoho nezabila. Vždycky to byli konkrétní lidé. 

D. T.: Ale jsou spojeni s touto ideologií.

K. K.: A chcete mi říct, že křesťanství, protože v 16., 17. století upalovalo čarodějnice, tak bude navždy spojeno s touto ideologií?

D. T.: A to je odpověď na to, proč je ideologie komunistická spojená s mrtvými lidmi. To, že to křesťanství dělalo taky, tak když to dělali i komunističtí představitelé, tak to je tím pádem v pořádku? Jak rozumět té odpovědi vaši?

K. K.: To není v pořádku. Žádná smrt žádného člověka nikdy není v pořádku. Ale z druhé strany si nemyslím, že je to o té ideologii. Ta ideologie je nějaká vize, nějaká idea, a ta idea se dá nějak realizovat. To že ji realizují lidí, kteří následně mají na rukou tu krev a například vraždí, tak to je vždycky špatně. Ale takhle to prostě je, to není o ideologii, to je o lidech. Celá společnost je o lidech.

D. T.: A to, že ti konkrétní lidé, a to jsou skutečně tedy skutečně obrovská čísla, jsou spojeni s konkrétní ideologií, to nediskvalifikuje tu ideologii? Není to určitý typ lidí, kteří se spojí s tou ideologií, protože jsou prostě takoví typově, ti lidé, a zároveň se takto chvají? Je to otázka.

K. K.: Já jsem se taký spojila s tou ideologií, když bychom to takhle podle pana politologa nazvali, a rozhodně nemám na rukou krev, rozhodně ji nemá nikdo z mých kolegů, a musím říct, že bych byla první, která, kdyby k něčemu takovému docházelo, tak bych proti tomu vystoupila a velmi rázně bojovala, protože jak jsem řekla: Je úplně jedno, za jakou ideologii nebo kdy tu byl mrtvý, ale je to vždy špatně, pokud se něco takového stane.

D. T.: A to, že to bylo v té nedávné minulosti, to pro vás prostě problém není.
Konečná: Já na rukou tu krev nemám.

(…)

D. T.: Web: Pan Novák. Co se ještě dá dělat s církevními restitucemi? Myslíte si, že ještě někdy budou bráni k zodpovědnosti ti, kteří proti vůli národa církvi tento dárek poskytli?

K. K.: Co se s tím dá dělat? Hlavně to, že bychom se všichni měli vzpamatovat a bez politických hádek a zbytečných půtek v jednotlivých stranách chytnout tu zodpovědnost, kterou nám voliči dali, protože my máme před sebou možná tři čtyři měsíce, pokud chceme udělat to moratorium na církevní restituce. KSČM má samozřejmě v programu i referendum o církevních restitucích a bude to jeden z prvních návrhů, které jako náš poslanecký klub budeme předkládat do nově vzniklé sněmovny a nově vzniklé vládě. Ale to moratorium já vidím jako daleko důležitější, protože zrovna dneska se tuším na novinkách nebo někde objevilo, že dokonce Řád německých rytířů si žádá o majetky, a to je přesně to, co my tvrdíme celou dobu: Tam chybí výčtový zákon, tam nejsou jasně specifikovány oprávněné osoby, které o ten majetek můžou žádat, a pokud tomu nezabráníme a církevní restituce proběhnou takovým způsobem, jakým je schválila poslanecká sněmovna, tak by měli být všichni ti lidi, co je schválili, hnáti k zodpovědnosti.

D. T.: Rozdělíme to na tyto dvě věci. To, že když někdo něco chce, musí nárok doložit, není dostatečná pojistka toho, že nedostane někdo něco, na co nemá nárok?

K. K.: Není. Evidentně není, protože …

D. T.: Tak to, že se někdo přihlásí a řekne, že něco chce, neznamená ještě, že to dostane. Ale na druhou stranu když doloží…

K. K.: Vemte si, pod jakým tlakem ty úřady pracujou už dneska a budou pracovat následujícího půl roku, protože oni by to měli vypořádat do poloviny roku 2014, to je opravdu velmi krátká doba na tisíce a tisíce žádostí a já si myslím, že každý politik by měl mít za cíl, aby se nestávaly chyby, které se nedají vrátit. A proto my tvrdíme, že musíme dostát tomu, že bude nějaké moratorium, dáme těm úřadům vůbec čas na to, aby to byly schopny prozkoumat, protože já se nechcu dožít toho, že za pět let zjistíme, že jsme velké části církví vrátili ten majetek prostě tehdy nebyl čas to zkoumat. Tak to už tu jednou bylo s tou privatizací a byl to docela velkej malér.  Tak takhle ne a pro mě je to prostě alfa a omega v tom, že KSČM nejenom že bude navrhovat zákon o církevních restitucích, nebo referendum o církevních restitucích, ale budeme se snažit i to moratorium prosadit. Já si myslím, že

D. T.: Co vlastně by to moratorium mělo znamenat? Ty církevní restituce mají dvě části. Jedna část je ta vydávací a druhá část je ta platící. Na to jsou uzavřeny smlouvy. Smlouvy, které stát podepsal, a pokud se nemýlím, tak do konce roku snad platit by měl.

K. K.: To moratorium by mělo obsahovat především tu část vydávací. To znamená, abychom poskytli těm úřadům čas, abychom opravdu ještě jednou zvážili, zda v tom zákoně nedošlo k chybám, kdy si vlastně budou moct žádat například organizace, které s těmi církvemi de facto neměli nic společného a my je tam dneska v nějaké obecné klauzuli o sociálních a podpůrných a zdravotních organizacích máme prostě v tom zákoně. Aby došlo k zcela jasnému výkladu toho zákona, ty úřady věděli, co mají dělat, komu a co mají vydávat.

D. T.: Dobrá, takže vydávací část, ta by se tedy měla přibrzdit řekněme, aby bylo jasno.

K. K.: Pro nás jako, kdyby to mělo být na KSČM, by se měla změnit úplně…

D. T.: …tak asi úplně zrušit

K. K.: Nenenene, pozor, já musím říct, že my jako KSČM neodmítáme to definitivní vyrovnání s církvemi. My jenom říkáme, že to musí být výčtovým zákonem. A jestliže mi někdo říká, že jsme poslední zemí, která tady v tom východním bloku to neudělala, a musíme to udělat a udělali jsme to navíc takovým paskvilem, jakým jsme to udělali, tak já jenom na to konto říkám, že například v Maďarsku měli výčtový zákon a vůbec nevraceli pozemky ani půdu, což my tam dneska máme a to je věc – promiňte mi to – ale to je přesně ta věc, za kterou, doufám, že jednou někteří budou zodpovědní. Protože jestliže vydávám 3-5 procent půdy našeho území České republiky cizí mocnosti, protože Vatikán je cizí mocnost, a pokud to dávám do rukou katolické církve, tak podle Kodexu kanonického práva o tom bude rozhodovat Vatikán, tak to je něco, co si troufnu říct, a označit to až takovým slovem, jako je třeba vlastizrada.

D. T.: Pak je ta platící část tedy, smlouvy jsou podepsány, ty se musí dál naplňovat. K nim se chcete postavit jak?

K. K.: Tak i v té platící části došlo k tomu, že vlastně ty smlouvy byly uzavřeny v rozporu s tím, co ten zákon říká. Protože v tom zákoně nebylo nic o dluhopisech a nebylo tam nic ani o nějakém urychleném splácení či prodloužení splácení, prostě tak to je.

D. T.: Čili tou cestou chcete jít, vy tvrdíte, že to je v rozporu se zákonem, takže budete napadat ty jednotlivé smlouvy podepsané mezi státem a církvemi?

K. K.: My chceme, aby došlo vůbec k přehodnocení vůbec těch šílených 65, nebo kolika miliard

D. T.: Ano, teď se ptám na konkrétní věci: Jak tedy tu platící část zpochybnit, ty smlouvy uzavřené státem, protože na to se ostatně ptá: Co se s tím ještě dá dělat? Tak zpochybnit smlouvy?

K. K.: Určitě se na ty smlouvy chceme podívat a chceme je velmi důkladně prostudovat, protože si myslíme, že nebyly sepsány úplně v souladu se zákonem a rozhodně téhle možnosti využijeme.

D. T.: Je to realistické při současném rozložení sil v poslanecké sněmovně, která se tedy ještě nesešla, takže leccos budete zjišťovat teprve…?

K. K.: Pane redaktore, já doufám, že musí být, protože já si nedovedu představit, že budeme přihlížet tomu, že se tady jako fakt území České republiky, majetek České republiky, jenom tak na pas blind dává nejenom cizím mocnostem, ale různým lidem, kteří na něho prostě nemají nárok. Já jsem pro restituční tečku, znovu opakuji, ale chtěla bych ji jasnou, věcnou, s výčtovým zákonem a jasně definovanou. A to vláda v tom stavu, v jakém byl ten zákon projednáván – a asi si na to i voliči a občasné vzpomenou, dvanáctihodinová jednání, dlouho do noci, přetlačovaná – tak to si myslím, že si tento zákon ani nezasloužil.

D. T.: Tak a teď ta zodpovědnost. Říkáte: Doufám, že jednou ti – parafrázuji – kdo to mají na triku, budou hnáni k zodpovědnosti. K jaké? Jak ta zodpovědnost má vypadat? Mají něco zaplatit, mají jít do vězení, anebo už by neměli být zvoleni, například, do poslanecké sněmovny? Jak si konkrétně tu zodpovědnost představujete?

K. K.: Tak já jsem hlavně ráda, že tenhle zákon a že v poslanecké sněmovně máme to hlasovací zařízení, takže přesně víme, kdo pro něho hlasoval a nejde se z toho vylhat nebo říct jako že sorry, já jsem moc nevěděl, o čem hlasuju. Tak to fakt v tomhle případě nebude fungovat. A ta zodpovědnost by měla být podle mě zcela jasná, prostě by to měla být nejenom politická zodpovědnost, ale i morální, protože podle mě člověk, který odevzdá – znovu opakuji – část území České republiky cizímu státu, tak nemá žádné morální, politické ani etické právo dál v České republice minimálně v té politice nebo veřejných funkcích působit. Prostě tohle se stalo a pojďme tomu zabránit, dokud se tomu zabránit ještě dá.

D. T.: A trestní a ekonomická odpovědnost?

K. K.: To asi musí rozhodnout orgány činné v trestním řízení. To si přiznám, že si netroufám – já nejsem právník, takže si to takhle netroufám definovat, ale určitě to bude pro ně celá řada zajímavých podnětů v následujících letech.

(...)

Hyde Park, ČT 24, 7. 11. 2013, 20.00, host: Z. Škromach, moderátor: D. Takáč

(...)

D. T.: Emil Holub na Facebooku: "Včera v Hyde Parku bylo řečeno, že církevní restituce jsou v podstatě vlastizrada. Bude se vydávat nemovitý majetek katolíkům, tedy Vatikánu. Nikde není mimo jiné ošetřeno, jak s ním mohou a nemohou dál nakládat. Jak vůbec toto mohlo být schváleno a jak ČSSD může jednat o koalici s KDU?"

Z. Škromach: No, to je právě ten problém voleb, sociální demokracie vždycky vystupovala proti restitucím, já myslím, že problém je, že vůbec tenkrát nepadl požadavek ze strany církví, aby sociální demokracie se účastnila těch vyjednávání, protože by nevypadaly tak, jak vypadá dneska, ta dohoda, která byla převálcována přes parlament, většinou tehdejší vlády ODS, TOP a částí Věcí veřejných, a to vnímám jako velký problém, protože samozřejmě v koalici s KDU-ČSL si neumím představit, jak budeme prosazovat změnu podmínek restituce, které jsme slibovali jako jedno ze stěžejních témat ve volební kampani.

D. T.: Tady dlužno dodat, zastánci církevních restitucí říkají, že ten majetek se vydává právnickým osobám registrovaným na území České republiky, tolik tedy k tomu majetku. Argument zastánců.

Z. Š.: Tak to je samozřejmě otázka, jaký majetek, kdo tam bude, jak se tam rozhoduje. Je to věc, věc složitá, otázka souvisí i se způsobem financování církví, ale v tomto, v těchto poměrech by asi bylo dobré hledat širší, širší koalici, než jenom to, aby rozhodování vlády záviselo pouze na tom, jak se zrovna lidovci vyspí. Známe je samozřejmě i z dřívějška a víme, že pokud půjde o církevní záležitosti, tak že tam to vyjednávání bude mít Slávek Sobotka a jeho vyjednávací tým těžké. Ale já.

 (...)