Je finanční náhrada církvím nepřiměřeně vysoká?
Mnozí odpůrci zákona o majetkovém vyrovnání přicházejí i v těchto dnech s námitkami proti objemu finanční náhrady, která je zakotvena v příslušném zákoně. Argumentuje se přitom špatnou ekonomickou situací v ČR a neúměrnou výší vyplácené částky. Je ale skutečně tak vysoká?
Zákon o majetkovém vyrovnání počítá s tím, že církve během následujících 30 let obdrží finanční náhradu za historický církevní majetek, který nemůže být vydán (nepatří státu), ve výši 59 miliard korun. Necelé dvě miliardy korun, které tak má podle zákona od letošního roku stát církvím ročně vyplácet, však představují zlomek všech (pouhých 0,17%) plánovaných rozpočtových výdajů na letošní rok.
O tom, jak nízký podíl ve veřejných výdajích tato částka představuje, vypovídá snad nejlépe skutečnost, že veškeré finanční náhrady, které všechny církve dohromady obdrží během příštích třiceti let, odpovídají pouhému 1,3 násobku roční dotace na sluneční elektrárny. Je to přibližně jeden a půl kilometru dálnice nebo roční rozpočet provozu parlamentu.
Jen pro srovnání: z údajů České národní banky vyplývá, že spotřebitelské úvěry poskytnuté domácnostem, dosáhly jen v první polovině letošního roku výše 192 miliard korun, tedy více než trojnásobek částky, kterou církve obdrží za celých příštích 30 let.
(Jiří Prinz, Tiskové středisko ČBK)